#ceskyholkynacestach

Cestovat může každý!
Nečekané krásy Slovinska

Nečekané krásy Slovinska

Asi každý z nás má vysněná místa, kam by se rád podíval. Místa, která se mu zdají magická a přitahují ho a lákají k navštívení.

Slovinsko nikdy nebylo místo mých snů, kam bych se ráda podívala. Je to taková nenápadná zemička v blízkosti jiných, které ji zastiňují. O to větší bylo mé překvapení co krásy se zde ukrývá.

Slovinsko jsme si s manželem, jako cíl naší cesty vybrali vlastně náhodně přes Slevomat. Jenom jsme se tak chtěli pocvičit ve zvládání komunikace v cizí zemi, bez cestovky, vlastním autem. Vlastně takový nácvik na cestování do vysněných lokalit.

Ovšem Slovinsko má rozhodně co nabídnout.

Ubytovali jsme se v prvním „zero waste“ hotelu Ribno ve Slovinsku blízko Bledskéhho jezera. Bledské jezero je se svým kostelem na ostrově uprostřed, vlastně jedno z nejznámějších míst, které vidíte když plánujete cestu do Slovinska.

Když jsme přijeli do Bledu, byla mlha jako mlíko. Ostrov i s kostelem jsme viděli jen mlhavě a k mé veliké lítosti to rozhodně nebylo na fotografování. Byl konec listopadu. Já však věřím, že cestovat se dá v každé roční době a za každého počasí.

Z ubytování jsme byli nadšení. Všechno zařízení hotelu bylo ze dřeva a dalších přírodních materiálů. Vše v hotelu zařízeno tak, aby bylo co nejšetrněji zasahováno do přírody.

Nejvíce nás lákalo podívat se do Julských Alp, a tak jsme vyrazili hned druhý den ráno. Říčky různých barev, dle podloží od tyrkysové až po mechově zelenou nás ohromily nejen svou barvou, ale i čistotou. Hluboké lesy, klikaté silničky,kde nevíte jaké překvapení na vás vykoukne za nejbližší zatáčkou, dřevěné salaše, všude minimum lidí a naprosto božské ticho.

Jeli jsme klikatou silničkou nahoru a pořád nahoru až nad mlžný opar. Nahoře krásně svítilo sluníčko a bylo teplo. Dostali jsme se na překrásné místo, salaš na Planině Pokljuka. Nikde ani živáčka, jen dřevěné salaše nad mraky na planině blízko lesa. Rozkvetlé ocůny a nádherné ticho.

Dlouho jsme se v údivu procházeli tímto překrásným místem nad mraky a kochali jsme se tou nečekanou nádherou. Do reality nás dostala až poměrně čerstvá stopa medvěda, kterou jsme objevili blízko jedné ze salaší. To už jsme byli od auta opravdu daleko a vůbec jsme si uprostřed té nádhery žádné nebezpečí neuvědomovali. Byl to jeden z nejrásnějšíchh zážitků ze Slovinska.

Slovinsko je země,která rozhodně za návštěvu stojí, již kvůli svým řekám.Ať již jde o Sávu Bohnijku s tyrkysovou barvou či Soču, nebo Radovnu a soutěsku Vintgar s krásně smaragdově zelenou barvou.

Za zmínku rozhodně stojí i kapličky, kterých je ve Slovinsku opravdu mnoho, jsou malované ze všech čtyř stran a pečlivě udržované. Manželovi se velice líbily i  Gasilské domy (jejich hasičárny) se soškami sv. Floriána a pro Slovinsko typická dřevěná vyřezávaná zábradlí snad na všech domech.

Lidé jsou tu přátelští, ale slovinština v mluvené podobě má k češtině hodně daleko. Dorozumět se Slovinsky se nám moc nedařilo, takže raději lámanou angličtinou. Při odjezdu z Bledu jsme si ještě v místní kavárničce na břehu jezera dali pro Bled typický zákusek „Kremna rezina“ neboli „Kremšnita“. Byl výborný.

Do Slovinska se určitě ještě někdy rádi podíváme. Předčilo to naše očekávání. Určitě stojí za to navštívit Julské Alpy, Triglavský národní park, Planinu Pokljuku, soutěsku Vintar i Bledské jezero v kteroukoli roční dobu.

Your email address will not be published. Required fields are marked with *.