#ceskyholkynacestach

Cestovat může každý!
Barcelona za 6 hodin

Barcelona za 6 hodin

Máte naplánovaný let z dlouhým přestupem? Nebojte se během přestupu vyrazit do města a netravte zbytečně hodiny na letišti.

Při letu ze Sevilly jsem měla v Barceloně cca 19 hodin na přestup. Přiletěla jsem v noci a jela rovnou na hotel, odtud jsem pak brzy ráno s příručním kufříkem vyrazila na průzkum města. Měla jsem tak na Barcelonu jen něco přes 6 hodin, ale i tak se dá stihnout vidět spousta věcí :).

Začátek trasy jsem zvolila v Parku Güell, ano právě odtud pochází většina fotek z Barcelony, je to ikona tohoto katalánského centra. Krásný park, který se nachází na kopci nad městem, je proslulý hlavně výhledem na Gaudího domečky. Hned z kraje mě nemile překvapilo vstupné 8EUR, ale stojí to za to. Když jste v Barceloně, tak tuhle fotku (úvodní fotka článku) rozhodně musíte mít. Z viewpointu je krásně vidět až k moři, nepříjemné však bylo ostré slunce, protože výhled je situován na východ, které mi dost komplikovalo pořízení kýžených fotek. Doporučuji tak do Parku Güell zamířit spíše v odpoledních hodinách. Nicméně baráčky jsou krásné a procházka parkem byla příjemná. Nemám však času nazbyt a tak rychle vyrážím dál.

Teď je na řadě další skvost španělské metropole, Sagrada Família. Sice to vypadá, že je to od parku jen kousek pěšky z kopečka, cestou jsem se však trochu ztratila, a tak jsem se několikrát musela ptát místních, ti však byli vždycky vstřícní a poradili mi. Konečně k ní přicházím, famózní Sagrada Família, je opravdu tak krásná a obrovská jak se píše a právem je terčem obdivu tísíců lidí každý den. Práce na ní nikdy nekončí, takže je neustále obklopena jeřáby, ani to jí však neubírá na kráse, ba naopak, doplňuje to její výstřednost. Bohužel fronta dovnitř je tak dlouhá, že se rozhoduji to nechat na jindy a v parčíku před katedrálou pouze nakoupím pár suvenýrů a běžím dál.

Příhoda z nakupování suvenýrů: Přes silnici od hlavního vchodu do katedrály stojí pár stánků se suvenýry, koupila jsem si tu super malovanou plechovku s hlavními památkami Barcelony a uvnitř s čokoládovými bonbony, je krásná. Ale  z cest si vždycky vozím klíčenky, mimo stánky tu bylo několik černochů, kteří a rozloženém plátýnku prodávali klíčenky za 1 EURO, no nekupte to. Tak jsem si asi 3 koupila, podávám černochovi peníze (naštěstí přesně), když v tu ránu se všichni černoši s plátýnky obří rychlostí spakovali a utekli. Když jsem to vyprávěla kamarádům tak říkali, že oni to zřejmě prodávají na černo, a když některý z nich vidí policisty tak si dají znamení a rychle utečou. Taky další zajímavý zážitek.

Vydávám se k dalším Gaudího výtvorům, Casa Milá a Casa Batló. První mám po cestě Casa Milá, v zápalu abych vše stihla a ještě viděla moře jsem tuto budovu málem minula. Není tak okouzlující ani nijak extra zajímavá, příště bych tedy cestu k ní určitě vypustila, nicméně se nachází opravdu jen kousek od Casa Batló, která je o mnoho krásnější.

Casa Milá, barevný domeček oblých tvarů je opravdu zajímavý. Je potažen zajímavou fasádou, která alespoň mě připomíná květiny. Je zde několik malých balkónků ve tvaru lebek a okna jsou rozdělena jakoby stehenními lidskými kostmi, hmm velmi kontroverzní stavba :D. I tato stavba patří mezi skvosty Barcelony od autora Antoni Gaudího, která je zapsána na seznamu UNESCO. Ani tady jsem se bohužel nepodívala dovnitř, ale prý to taky stojí za to, můžete zde pozorovat zajímavou hru světel a stínů (díky mozaikovým oknům), která je Gaudího specialitou. No, alespoň se mám na co těšit až se příště vypravím do Barcelony.

Konečně jsem na cestě k moři. Moře je moje vášeň, a tak jsem udělala všechno proto abych stihla pěšky projít až na druhou stranu města jen abych mohla alespoň hodinku strávit na pláži. Cestou jsem procházela kolem přístavu s jachtami, taky jsem si tam jednu vybrala :D. Když jsem došla na pláž Barcelonetta, tak jsem byla překvapená, že tam nejsou skoro žádní lidé, no možná se neni co divit když jsem tam byla v půlce listopadu, ale i tak krásně svítilo sluníčko a dokonce jsem si i nohy smočila v moři. V nedaleké restauraci na pláži jsem si dala talíř mořských plodů a pak si jen užívala chůze po písku a příjemného přímořského vánku.

 

Z pláže Barcelonetta se pak už spokojená vydávám zpátky k přístavu a odtud už pak hromadnou dopravou rovnou na letiště. Tolik můj přestup v Barceloně, myslím, že je to lepší než sedět na letišti.

Odteď už vždycky pošilhávám, když kupuju letenku, po delším přestupu někde, kam bych se chtěla podívat. Pro dálkové lety se často proto volí přestup v Dubaji, Istanbulu nebo třeba Dauhá. O tom jak jsme při přestupu navštívili Dauhá Vám ale napíšu až příště.

Blanka <3

Your email address will not be published. Required fields are marked with *.